Nejde jen o centimetry. Trofej je paměť místa, momentu i respektu.

Lovecká trofej není jen suvenýr. Je to připomínka výpravy, rozhodnutí, přesnosti – i úcty ke zvířeti. Aby bylo možné jednotlivé kusy porovnávat napříč druhy, regiony a kontinenty, vznikly mezinárodní standardy pro měření trofejí, které používají lovecké organizace po celém světě.

Nejznámější jsou:

• CIC (International Council for Game and Wildlife Conservation) – evropský standard,
• SCI (Safari Club International) – nejpoužívanější v Africe a Americe,
• Rowland Ward – tradiční britský systém pro zápis výjimečných trofejí.

Jak se trofeje měří?

Každý druh má vlastní pravidla – měří se délka, obvod, rozměr parohu, klu, rohu, lebky nebo jejich kombinace. Nejde však jen o absolutní čísla – zohledňuje se i tvar, symetrie a výjimečnost.

Příklady:

• Impala – měří se délka rohů podél vnější křivky a obvod u báze.
• Buvol – celková délka obou rohů, šířka šíje a šířka „bossa“.
• Levhart – délka lebky v přímce, od čenichu po zátylek (bez dolní čelisti) a šířka lebky
• Slon – délka klu podél vnější křivky a jeho hmotnost.
• Pakůň – měří se rozpětí rohů a obvody u báze.

Zde si můžete prohlédnout oficiální manuál SCI, jak měřit trofeje.

Co je „zlatá trofej“?

Každý systém (SCI, CIC, RW) stanovuje bodové hranice pro jednotlivé stupně kvality:

• Zlatá – výjimečná, často rekordní velikost.
• Stříbrná – nadprůměrná, velmi kvalitní trofej.
• Bronzová – dobrý standard, ale nikoliv rekordní.

Safari Club International navíc vede databázi trofejí z celého světa – pokud je vaše trofej výjimečná, může být oficiálně zapsána do tabulek a oceněna certifikátem.

A co když nechci měřit?

Hodnocení trofeje není povinnost. Pro někoho je důležitý počet bodů, pro jiného vzpomínka na výstřel ve zlatém světle afrického večera. Obojí je v pořádku. Ale měření může být způsob, jak porozumět zvířeti i jeho místu v přírodě – jak si uvědomit, že každý kus je jedinečný.

Etika měření

Správné měření probíhá až po důkladném očištění trofeje, v klidu, bez spěchu. Měří se s přesností, ale i s respektem. Nejde o soutěž – jde o dokumentaci skutečnosti, která se už nebude opakovat.

→ Pokud si přejete, můžeme vaši trofej:

• nechat odborně změřit podle CIC nebo SCI,
• vystavit mezinárodní certifikát,
• nebo ji prostě jen připravit tak, aby vám zůstala jako památka na něco, co se nedá opakovat.

Tiny Ten – deset nejmenších, nejvzácnějších a nejobtížněji odlovitelných afrických antilop

„Tiny Ten“ je neoficiální, ale mezi lovci velmi uznávaná kategorie deseti nejmenších afrických antilop, které jsou vyhledávány pro svou extrémní plachost, krásu, jedinečnost a loveckou náročnost.

Sbírka všech deseti druhů je výzvou na několik let – a vyžaduje výpravy do různých částí Afriky, specifickou výbavu, a především mimořádně klidný a soustředěný způsob lovu.

Seznam druhů „Tiny Ten“

Proč jsou „Tiny Ten“ tak cenění?

• Extrémní plachost – často jde o jedinou šanci na výstřel za celý den
• Specifické biotopy – od pobřežních pralesů po vysoké skály
• Nutnost cestovat – druhy se vyskytují ve zcela odlišných oblastech
• Mimořádná přesnost – malé tělo = malý terč, nutnost pečlivého zásahu
• Estetická hodnota – krásná, jemná stavba těla, výrazné barvy, elegantní rohy
• Sběratelská prestiž – kompletní sada je považována za mistrovský výkon

Lov a trofejní zpracování

Lov „Tiny Ten“ je často prováděn na velmi krátké vzdálenosti (10–40 m), ze země nebo z nízkého posedu. Zásah musí být šetrný – obvykle se loví menším kalibrem (.223, .243, .22 Hornet).

Trofejí může být celopreparát, preparát poprsí, méně často pouze lebka. Kůže bývá jemná a velmi ceněná.

Doporučení pro sběratele

• Naplánujte více výprav do různých zemí – většinu druhů nelze lovit na jednom místě
• Vyberte si outfittera, který má s drobnou zvěří zkušenost
• Trpělivost je zásadní – některé druhy se objevují na jedinou minutu denně
• Doporučuje se spolupráce s preparátorem už před lovem – kvůli výběru ideálního zásahu a zacházení s kůží

Tiny Ten nejsou o velikosti – ale o přesnosti, pokoře a výjimečnosti.
Jsou tichým vrcholem africké sbírky.